Zelené francouzské pláně

Asonance

1:Tak jakpak se Dmáš, Willy, Gpříteli Emmůj,
Adovolíš, jen si sednu do Gstínu na hrob Atvůj.
DHorkým letním sluncem jsem GrozpáleEmná,
Achodím celý den a jsem GunaveDná.
Podle náhrobku vidím - slavils Emosmnáct let,
když jsi v Azbytečné válce oDpustil tenhle Asvět.
DDoufám, že zemřel jsi Emčistý a hned,
že jsi Anestřílel první, když Gpřišel rozkaz Dvpřed.
R:Hrály Apíšťaly k tomu, nesli Gtě zpátky Ddomů
Emzazněly salvy, když tě Aspouštěli Dníž.
A když Gkněz dělal kříž nad tvým Atělem,
začly Gdudy zvolna Emhrát tesknou ADseň.
2:Zanechal jsi tu dívku nebo snad ženu svou,
vzpomínky v jejím srdci nikdy nevyblednou,
i když zemřel jsi dávno, před mnoha lety,
v jejích očích jsi zůstal osmnáctiletý.
Nebo jsi pouhý cizinec beze jména
v dlouhém seznamu padlých, jehož připomíná
zažloutlá fotka chlapce s hnědýma očima,
která nikoho dávno už nezajímá.
R:Hrály píšťaly...
3:Na francouzských pláních vlčí máky kvetou,
barvy ze strání svítí pestrou paletou,
horký letní vítr začal od moře vát,
žádné pušky a plyn, žádný ostnatý drát.
Jenom tisíce křížů tady v písku stojí
a svým tichým hlasem k oblakům žalují,
že z touhy člověka vládnout vzešlo utrpení,
že zničil a proklel celá pokolení.
R:Hrály píšťaly...
+ A když Gkněz dělal kříž nad tvým Atělem,
začly {G__Adudy zvolna Emhrát tesknou ADseň...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:14:28.19+00:00
Výsledky hledání: